Zajímavá místa a památky
Lázně Karlovy Vary – jsou lázně se samými superlativy – největší, nejznámější, nejnavštěvovanější, nejkrásnější. A navíc – patří také mezi nejstarší: za své založení před více než 600 lety vděčí už císaři Karlu IV. Lázně Karlovy Vary nejsou typické jen mnoha termálními minerálními prameny, které lze používat především na pitnou léčbu, ale je pro ně příznačný také bohatý kulturní a společenský život. Lázně Karlovy Vary leží na soutoku řek Teplá a Ohře a léčí se v nich zejména nemoci trávicího ústrojí a poruchy látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí. Symbolem a pulzujícím srdcem lázní je Vřídlo, na kterém závisejí i ostatní karlovarské prameny. Jsou to jakési větve společného kmene, tryskající na povrch a seřazené na vřídelné linii jako perly na náhrdelníku.
Město Oberwiesenthal – je lázeňské město a centrum zimních sportů v okrese Erzegbirge (Krušnohorský okres), ve spolkové zemi Sasko v Německu na hranicích s Českou republikou. S nadmořskou výškou 914 metrů je také nejvýše položeným městem Německa.
Zámek Klášterec nad Ohří – zámek se nachází na levém břehu řeky Ohře v deseti hektarovém, dendrologicky velmi cenném, anglickém parku z 20. a 70. let 19. století, ve kterém je 220 druhů stromů z celého světa. V zámeckém areálu je rovněž sala terrena s glorietem se sochařskou výzdobou od Jana Brokofa z 80. let 17. století. V severní části parku je dále křížová cesta z 90. let 17. století. Zámek s parkem je zakomponován jako součást městské památkové zóny ve středu starého města. Celá památková zóna je nově opravena a na návštěvníky působí velmi pozitivně.
Město Ostrov nad Ohří – historické jádro města s řadou kulturních památek bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Od té doby postupně mění svou tvář. Zahájeny byly rovněž rozsáhlé úpravy Zámeckého parku. Kulturní památkou byl vyhlášen i Dům kultury a mateřská škola v Krušnohorské ulici, jako reprezentanti ostrovské architektury padesátých let dvacátého století.
Lázně Jáchymov – lázeňské město Jáchymov leží v hlubokém údolí Krušných hor, které jsou od nepaměti známé svým nerostným bohatstvím. Pů
vodci slávy Jáchymova, lázní umístěných v překrásném chráněném údolí na jižním svahu Krušných hor, byla vlastně dvojice nositelů Nobelovy ceny, manželé Curieovi, kteří z jáchymovské uranové rudy izolovali rádium. Přispěli tak i k odhalení tajemství léčivých účinků zdejších termálních pramenů.
Lázně Jáchymov jsou první radonové lázně na světě. Mají výjimečné postavení v léčbě chorob pohybového aparátu díky svému unikátnímu základnímu léčebnému prostředku – radonovým minerálním vodám, které jsou používány ve vanách nebo v bazénech – léčí především choroby pohybového ústrojí, ale pomáhá i při některých nervových chorobách. S překrásným přírodním prostředím harmonicky ladí i lázeňská architektura.
Město Kadaň – někdejší královské město s 18 700 obyvateli v Ústeckém kraji ležící jihozápadně od Chomutova na levém břehu řeky Ohře, důležité kulturní a turistické centrum severozápadních Čech. Centrum historické oblasti Kadaňska, rozkládající se od Vejprt v Krušnohoří až po oblast Doupovských vrchů. V roce 1978 byla vyhlášena v části Kadaně Městská památková rezervace. Mezi pamětihodnosti města Kadaně patří zejména: Kadaňský hrad, Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků, Špitální kostel Stětí sv. Jana Křtitele, Sloup Nejsvětější Trojice, Šlikova kašna, Městská radnice s gotickou věží a mnoho dalších. Město Kadaň je držitelem rekordu nejužší ulice v České republice, kterou se stala Katova ul. vedoucí z Mírového náměstí do ul. Sokolovské měřící v nejužším místě 66,1 cm a v nejširším 131,5 cm.
Had Loket – meandr řeky Ohře ve tvaru lidského lokte. Na skále nad Ohří se tyčí hrad, návštěvník je uhranut jeho syrovou středověkostí. Na podlouhlém náměstí se k sobě vinou vznosné barokní a renesanční domy. Vévodí jim budova radnice s věží ve štítu a s reliéfem městského znaku v průčelí. Opevněné město s hradem mnozí nazývali „klíčem ku Království českému“. Loket střežil české území již ve třináctém století. Hrad sehrál důležitou roli při mnoha jednáních a bojích . Otec vlasti, Karel IV., zařadil Loket po boku Karlštejna mezi sídla, která nesmějí být české koruně nikdy zcizena. Okolí Lokte je turisticky velmi atraktivní.
Zámek Krásný Dvůr – nejstarší písemná zmínka o Krásném Dvoře je známa z roku 1295, kdy je připomínán Vilém z Krásného Dvora. V první čtvrtině 16. století se stal majitelem Krásného Dvora Václav Pětipeský z Chýš, který započal v místech dnešního zámku budovat tzv. Horní tvrz, kterou však nědostavěl. Jako jeden z hlavních viníků stavovského odboje proti Ferdinandu I. byl v roce 1547 popraven. Stavbu v podobě renesanční vily dokončil až její nový majitel Jan ml. Mašťovský z Kolovrat. Tato vila ze 16. století a její vnitřní rozdělení tvoří základní konstrukci v dnešní hlavní zámecké budově. V držení krásnodvorského statku se poté vystřídali různí vlastníci, kteří zde ovšem neprovedli žádné významné úpravy. Roku 1649 se koupí dostává Krásný Dvůr do majetku rodu Černínů, v jejichž držení zůstal až do roku 1945. Když se roku 1719 František Josef Černín rozhodl přebudovat vilu v zámek odpovídající soudobým nárokům bydlení, sloužila jako sýpka a skladiště hospodářských potřeb. Projekt vypracoval pražský architekt František Maxmilián Kaňka, osobní stavitel Františka Josefa Černína. Hlavní přestavba zámku probíhala v letech 1720 až 1724. Stavba byla zakomponována do okolní krajiny a stala se jejím středem, zbytky ze tří vějířovitě se rozbíhajících alejí od vstupu do zámeckého čestného dvora jsou patrné dodnes. Koncem 18. století nechal Jan Rudolf Černín rozšířit zámeckou kapli, přistavět dvě nová schodiště a především přeměnit blízkou oboru v unikátní anglický park, který byl postupně obohacen mnoha romantickými stavbami (gloriet, Panův templ, Čínský pavilon, obelisk, novogotická rozhledna, románská brána…), z nichž se mnohé dodnes dochovaly. V současné době je veřejnosti prezentováno 18 místností.
Město Vejprty – Galerie H – galerie moderního umění. Pravidelný umělecký projekt Kámen a lidé – sympozia v horské Galerii H, které uvítaly sochaře, malíře a grafiky, pro které je charismatická krajina krušnohorského podhůří inspirací a impulsem k originální tvorbě zachycující podstatu a na první pohled skryté kořeny zdejšího života.
Důl Jeroným – se nachází u bývalé obce Litrbachy – Čistá, nedaleko silnice z Krásna do Podstrání. Hlubinně se zde začal cín dobývat na počátku šestnáctého století, o rýžovištích v jeho okolí jsou však zmínky už od století čtrnáctého. Rýžovalo se zejména na potoce Mühlbach, protékajícím pod Sklenným vrchem, Zinnbach, na jižním úpatí vrchu Rozhledy a také na potoce, vytékajícím v oblasti ústí štoly Jeroným. Tato rýžoviště byla vyřazena z provozu v roce 1581, kdy již byla naleziště téměř prázdná a ruda se dobývala už pouze důlním způsobem. Cínové ložisko v Jeronýmu je vázáno na menší peň dvojslídné krušnohorské žuly a jeho zrudnění lze lokalizovat v malé hloubce pod povrchem, kde je také největší rozsah historických dobývek. Důl nikdy nedosáhl věhlasu a výtěžnosti podobných děl v Horním Slavkově a Krásně, ale pro svoji zachovalost v původní podobě patří mezi nejvýznamnější technické památky v Evropě. Svou rozlehlostí nemá obdoby ani v saských cínových revírech. Některé jeho komory dosahují délky třiceti, šířky deseti a výšky osmi metrů. V komorách jsou prokazatelné stopy po dobývací metodě “sázení ohněm” a je na nich zřetelný způsob práce, kterým byly provedeny – želízkem a mlátkem. Ve stěnách jsou vytesány kapličky na kahany. Největší výtěžnost zaznamenal Jeroným koncem šestnáctého století, ve století sedmnáctém již byly veškeré doly v okolí Čisté ztrátové a těžilo se zde pouze z důvodů udržení statutu horního města. V roce 1847 jsou již doly na Čisté uváděny jako sešlé. O následné těžbě ovšem nejsou zprávy, jisté je jen to, že v několika komorách se těžilo ještě v roce 1905.
Klášter premonstrátů Teplá – prohlídky areálu zahrnují románsko-gotický kostel Zvěstování Páně s pozdně barokní výzdobou a knihovnu se vzácnou sbírkou prvotisků, přístupná je i pěkně upravená klášterní zahrada. V kostele jsou dvoje kvalitní barokní varhany, sloužící vedle bohoslužeb i ke koncertům duchovní hudby. V severní kapli jsou uloženy ostatky blahoslaveného Hroznaty. V roce 1193 založil český velmož blahoslavený Hroznata v Teplé klášter, který v dnešní době patří mezi hojně navštěvovaná místa. Klášterní hospic je ideálním místem pro pořádání duchovních regenerací a duchovních cvičení, ale i odborné semináře, školení, konference či studijní pobyty. Na přelomu 17. a 18. století byl klášter skvěle barokně přestavěn K. Dienzenhoferem. Poslední období rozkvětu zažil klášter na přelomu 19. a 20. století, kdy byla vybudována nová knihovna a muzeum spolu s parkem. Hospodářsky klášter podlomila pozemková reforma po vzniku Československa a nacistická okupace. V roce 1990 se do kláštera vrátili premonstráti a dochází k postupné obnově. Klášterní knihovna obsahuje 100 000 svazků a patří k nejstarším a nejvýznamnějším historickým knihovnám v České republice. Jsou zde vzácné rukopisy, prvotisky, paleotypy a staré listiny, hlavně teologické, ale i z vědních oborů ve všech světových jazycích.
Hrad Cheb – jedinečná ukázka Falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí, která vznikla před koncem 12. století rozšířením a přestavěním staršího kamenného hradu na akropoli slovanského hradiště. Římský císař Friedrich I. Barbarossa ji začal budovat v roce 1179. Za vlády Friedricha II. na počátku 13. stol. byla postavena jedinečná dvojitá hradní kaple. Dnes jsou přístupné tři zachované románské objekty – Černá věž – postavena ze sopečného tufu, dvojitá patrová kaple románsko-gotická – kaple sv. Erharda a Uršuly a pobořený palác s unikátními pětidílnými románskými okny a pobořený palác s unikátními pětidílnými románskými okny.
Hrad Hněvín – silueta vrchu Hněvín s hradem patří k nejvýraznějším symbolům města Mostu. Přímo až k hradu vede ze čtvrti Zahražany (od budovy současného gymnázia) silnice s ukazateli směru, před hradem je hlídané parkoviště. Původní hrad na Zámeckém vrchu nebo také vrchu Hněvíně, pod nímž vyrostlo královské město, stál už ve 12. století. Byl postaven rodem Hrabišiců a díky své nedobytné poloze, chráněn Komořanským jezerem, patřil do sítě královských hradů. Hrad měl strategickou polohu, díky dvěma studnám dostatečné zásoby vody a byl dobře udržován. Několikrát byl Hněvín obléhán, dokonce i husity, ale nebyl nikdy dobyt. Byl pozdně goticky přestavěn a opevněn. Tato podoba hradu se dochovala na obrazech Jana Willenberga z počátku 17. století. Významnou roli sehrál během třicetileté války, kdy ho lstí dobyli Švédové. Protože se stal příčinou mnohého utrpení během třicetileté války, byl na žádost obyvatel města v letech 1651 až 1653 zbořen císařem Ferdinandem. Mostečanům se však po hradě stýskalo, a tak v době, kdy město bohatne z těžby uhlí, začíná se na Hněvíně znovu stavět. V 19. století je vystavěna rozhledna a restaurace, kterou však po roce vítr strhl.
V roce 1896 byl ustaven Spolek přátel Zámecké hory a začátkem tohoto století pak byla podle plánů A. Schwarzera postavena replika hradu s restaurací. Od té doby slouží Hněvín k rodinným procházkám i k pořádání slavností a večírků. Z původního hradu se dochovalo jeho dělení na dvě části. V hradbách vnější části je vidět romanticky upravené zbytky několika pozdně gotických okrouhlých dělostřeleckých bašt a ve vnitřní ploše zbytky zřejmě hospodářských budov. Pouze z historických pramenů lze usuzovat, že v místě dnešní restaurace stála velká okrouhlá věž, kaple, palác s královským sálem a čtverhranná věž, jejíž zbytky se dochovaly. V roce 2001 prošel celý hrad rozsáhlou rekonstrukcí. V areálu hradu je přístupná věž s rozhlednou, hvězdárna a restaurace s hotelem. Z Hněvína je výborný výhled na Krušné hory, město Most i České středohoří. Před několika lety bylo opraveno přírodní divadlo a v létě zde pod širým nebem pořádá divadelní představení mostecké divadlo.
Zřícenina hradu Kynžvart – leží na samém úpatí Slavkovského lesa. Hned za městem tudíž začíná nejen rozlehlý, hluboký les, ale také prudký kopec. Na tomto Hradním vrchu můžete při pozorném pozorování, vedeni turistickou žlutou značkou, objevit zbytky kdysi významného středověkého hradu. Ten stojí na místě starověkého keltského shromaždiště a obětiště pohanským bohům. Hrad byl založen králem Václavem I. a dokončen jeho synem Přemyslem Otakarem I. Sloužil jako královský hrad střežící obchodní stezku mezi Bečovem a Chebem. S poklesem významu této cesty ztratil svou důležitost i hrad, stal se místem loupeživých rytířů, kteří z něj podnikali loupeživé výpravy, a proto byl na žádost chebských konšelů Karlem IV. zbořen. Karlův syn Václav IV. však povolil svému oblíbenci Pluhovi hrad obnovit. Hrad pak během husitských válek a v době Jiříka z Poděbrad zasáhl do běhu událostí. V době třicetileté války se ho pokusila dobýt švédská vojska, ale musela odtáhnout s nepořízenou, hrad byl však natolik poškozen, že vlastně již v té době o něm můžeme mluvit jako o zřícenině. Hraběcí rod Metternichů, kterému panství za této války připadlo, se o hrad nikterak nestaral, a ten tak zůstal zříceninou do dnes. Přesto však stojí za to si na něj udělat výlet, neboť je z něj překrásný výhled do okolní krajiny, na Slavkovský i Dyleňský les a po cestě si budete užívat ticho a hloubku Slavkovského lesa.
Zámek Chyše – přibližně v polovině trasy mezi Karlovými Vary a Rakovníkem leží obec Chyše, jejíž ozdobou je stejnojmenný zámek, sídlo hraběcího rodu Lažanských. Ačkoliv vypadá poměrně moderně, vystřídaly se tu snad všechny architektonické slohy a jeho historie sahá hluboko do minulosti. Na novodobých dějinách zámku je nejzajímavější asi fakt, že zde v roce 1917 působil coby domácí učitel Karel Čapek. Dnes je tento světoznámý spisovatel hlavním „tahákem“ pro návštěvníky zámku, protože mnoho jeho děl nese pečeť chyšské inspirace. Ale když tu pobýval, možná příliš nadšený nebyl. Slavný literát měl v té době svá velká díla teprve před sebou a jako čerstvě vystudovaný doktor filozofie tu hledal práci. Když mu hrabě Lažanský nabídl místo vychovatele pro svého syna, návrh reflektoval, přestože jako bytostný demokrat a příští masarykovec tělem a duší musel mít na „přežilé feudály“ a jejich společenské zřízení vlastní názor. Život na venkově znamenal pro mladého Čapka v době, kdy neexistoval internet ani televize, izolaci od přátel a debat v pražských intelektuálních kavárnách. Ale snad právě tahle vzdálenost nejen od zemské metropole, ale i menších měst na pomezí západních a severních Čech způsobily, že dojmy z jeho angažmá na zámku Chyše se mu nesmazatelně vryly do duše a hluboce ovlivnily jeho tvorbu. Pokud se chcete dozvědět více, musíte zámek v Chyši navštívit a vyslechnout si historky o Karlu Čapkovi třeba přímo z úst nynějšího „zámeckého pána“, pana Vladimíra Lažanského. A až budete prohlídkou zámku i přilehlého parku unaveni, můžete zavítat do zámeckého pivovaru a v příjemném prostředí tu ochutnat originální chyšské pivo vařené podle starodávného receptu.
Zámek Valeč – rekonstruovaný zámek s parkem se nachází ve stejnojmenné obci na Karlovarsku. Původní tvrz ze 14. století byla zničena na konci 15. století. V první polovině 16. století zde nechal Smil Osovský z Doubravic postavit tvrz novou. Ta byla na počátku 18. století barokně přestavena na zámek. V roce 1945 byl zámek, na základě Benešových dekretů, zkonfiskován. Areál není přístupný veřejnosti z důvodů příprav na zpřístupnění objektu zámku v průběhu roku 2007. V současné době je přístupná zámecká zahrada.
Zámek Mostov – kulturní památka Zámek Mostov je od roku 1992 zapsán do seznamu kulturních památek – zvláště díky unikátnímu souboru patnácti kachlových kamen, obdivuhodně zachovalých a vystavených pro návštěvníky. Jednotlivá kachlová kamna dokumentují vývoj řemesla a střídání uměleckých slohů po téměř celé 19. století. V různých barevných provedeních a s četnými nápisy dávají dnes prostor pro zamyšlení, k jakým účelům byly v místnostech postaveny. Pro romantické stolování u otevřeného ohně, útulné posezení s přáteli v knihovně zámku nebo k navození hřejivého pocitu v zámecké ložnici. Další chloubou Mostova jsou zářivé vitráže. Jedna z největších je umístěna nad hlavním schodištěm, znázorňuje dvě ženy jako alegorii hudby a malířství. Znovu byl obnoven soubor pěti vitráží s motivy svatých v zámecké kapli a soubor čtyř vitráží v oknech jídelny. V prostorách muzea je uměleckou vitráží vyzdobena i část dveří. Byly také zrestaurovány některé historické malby na stěnách, stropu a podél schodiště do prvního patra. Bohatě zdobený štukový strop v původní jídelně barona a baronky má v medailóncích umístěných v rozích stropu jejich monogramy. Snad nejkrásnější deskový malovaný strop byl odkryt a zrestaurován v zámecké zimní zahradě s čínskými motivy a také v zámecké kapli, kde strop připomíná nebe plné hvězd.
Zámek Sokolov – pozdně renesanční a raně barokní sokolovský zámek se nachází ve středu města. Byl vystavěn na místě původní vodní tvrze ze 13. století a pozdně gotického hrádku Šliků. V roce 1622 po bitvě na Bílé Hoře získali zámek Nosticové, kteří jej přestavěli. Z této doby pochází i kašna na nádvoří. Zámek měl původně dvě brány a na věžích báně, obklopoval jej vodní příkop, park se sochami a obora s daňky a jeleny. V první polovině 18. stol. bylo upraveno okolí zámku na zahradu podle francouzského způsobu. V letech 1800-1805 nechal hrabě Bedřich Nostic opravit zámek v klasicistním stylu. V současné době zámek tvoří čtyřkřídlá budova s uzavřeným nádvořím a čtyřmi nárožními věžemi. Zajímavostí je, že jeho severní věže jsou válcovité a jižní věže hranaté s okrouhlou spodní části. Od roku 1960 se v zámku nachází muzeum se zaměřením na dějiny regionu, historii hornictví, geologii a ekologii. Zámek je veřejnosti přístupný sezónně.
Hrad a zámek Bečov nad Teplou – historie státního zámku a hradu v Bečově nad Teplou sahá na začátek 14. století, kdy ho rod Rýzmburků nechal postavit v údolí říčky Teplé jako léno Koruny české. Zároveň sloužil k ochraně důležité křižovatky zamských cest. V roce 1500 provádějí noví majitelé Pluhové z Rabštejna rozsáhlou přestavbu bečovského hradu. Majetek Kašpara Pluha z Rabštejna je však záhy zkonfiskován za jeho účast při stavovském povstání proti Ferdinandu I. Na hradě se tak střídají noví majitelé. V průběhu třicetileté války objekt dobyli Švédové. Hrad začíná pustnout a již nikdy se nestane panským sídlem. Novodobá historie se začíná psát až v roce 1753, kdy Dominik z Kounic přestavuje předhradí na barokní zámek s kaplí. Barokní zámecká budova byla stavěna již od poč. 18. st. Questenberky, tedy předešlými majiteli areálu. Posledním šlechtickým držitelem hradu je rod Beaufort-Spontin. V roce 1945 památka připadla do vlastnictví státu.
Hrad Vildštejn – je románský hrad – jeden z nejstarších a nejzachovalejších kamenných vodních hradů v České republice. Nachází se na kamenném ostrohu nad potokem Sázek ve městě Skalná. Byl vybudován v letech 1166-1225. Je chráněn jako kulturní památka České republiky Hrad nechal vybudovat nejspíše Vojtěch Nothaft (německy: Notthafft). Rod Nothaftů držel hrad do roku 1299, poté ho prodali Janovi Rabovi z Mechelsgrünu. Jeho potomci měli panství v držení až do roku 1349, kdy ho prodali rodu Frankengrünerů z Chebu, které v držení panství po sto letech roku 1439 vystřídali Gumerauerové. Od nich koupili hrad i panství Šlikové, po deseti letech pak Wirspergové a v roce 1596 Trautenbergové, kterým panství patřilo až do roku 1799. V letech 1799-1884 na panství hospodařili Wilhelmové, poté až do 1. světové války Wolkenstein-Trostburgové. Do 2. světové války pak továrnická rodina Geipelů.
Na počátku 15. století byl hrad poprvé zásadně rozšířen, v 16. století bylo částečně zastavěno nádvoří. Kolem roku 1763 byl v předhradí postaven dvoukřídlý zámeček. Od roku 2001 je hrad přístupný veřejnosti. Byl kompletně zrekonstruován soukromou osobou. V přízemí hradu se nachází malý a velký rytířský sál, kde je zřízena restaurace. O patro níž je hradní kaple s malým muzeem, v patře je nově otevřený sál pro svatby a kulturní akce, dále prostory pro vznikající hasičské muzeum. Na nádvoří jsou k vidění různá domácí zvířata, je zde prostor pro různé kulturní akce, rovněž se zde konají svatby.
Důl Svornost – se nachází nedaleko západočeských lázní Jáchymov je označovaný za nejstarší uranový důl na světě. Je sice pravda, že vznikl už v roce 1518, ale prvotním důvodem vzniku nebyla těžba uranu, ale stříbrné rudy, z které se v jáchymovské mincovně razily tolary. S těžbou uranu se začalo až v 19. století. Původně byl používaný na výroby barev, po objevu účinků radonové vody pak vznikly v Jáchymově i radonové lázně. Délka chodeb ve Svornosti se odhaduje na 120 až 160 kilometrů, ale velká část dolu je dnes zatopená a dalšímu průniku vody brání betonové „zátky“ mezi patry. Těžba uranu v Jáchymově má ale i svou černou stránku. V 50. letech byli na práci v dole posíláni i političtí vězni, kteří zde museli od počátku 50. let často pracovat ve velmi těžkých podmínkách. S jejich nasazováním se skončilo až v druhé polovině 60. let. Dnes provoz dolu zajišťuje pouhých 14 lidí, jejichž úkolem je sledovat prameny radonové vody, která vyvěrá v hloubce půl kilometru pod zemským povrchem a potrubím je čerpána do lázeňských domů. Tam pak jejích blahodárných účinků využívají lázeňští hosté při léčbě revmatu a jiných chorob a úrazů pohybového ústrojí. Možnost prohlédnout si důl dostává čas od času i veřejnost. K prohlédnutí je 12. podzemní patro a to i s ukázkami dolování.
Vysoká pec v Šindelové – torzo železářské vysokopecní huti najdete blízko obce Šindelová. Jedná se o kulturní památku v oblasti, kde se těžila a zpracovávala železná ruda již od 14. století. Vysoká pec v Šindelové byla součástí železáren založených v roce 1839, kromě vysoké pece tvořily závod válcovny, kalírny a hamr. Parní stroj k pohonu mechanismů byl jedním z prvních v Čechách. Bylo zde využito dvou světových patentů: pocínování, později pozinkování a kontinuálního rytí. Objevilo se též první zpracování strusky na tvárnice. Velká krize roku 1933 se projevila nepokoji a stávkami, které zasáhly i zdejší železárny. Nachází se 350 metrů od obecního úřadu směrem na Rotavu po levé straně. Bohužel vichřice část pece zničila – spadl kamenný štít, takže z pece zbylo pouze torzo.
Krušnohorský Semmering – trať č. 142 je železniční trať o délce 46,1 km. Leží v okrese Karlovy Vary. Na trati leží celkem 17 železničních stanic a zastávek. Trať byla budována v několika etapách. Maximální klesání (resp. stoupání) trati je 30 promile (v úseku Pernink – Potůčky). Pro povahu trati (stoupání, převýšení) se jí přezdívá „Krušnohorský Semmering“. Nejvyšší bod na trase (915 m n. m.) je mezi zastávkami Pernink a Oldřichov u Nejdku, stanice Pernink je druhá nejvýše položená železniční stanice v Čechách.
Radošovský most – most přes Ohři byl postaven na brodu v místech, kudy král Jan Lucemburský prvně přijel do Čech v roce 1310. Jeho syn, císař Karel IV., udělil v roce 1364 městu Ostrovu (nad Ohří) právo k vybudování mostu a k vybírání cla ze vzácného zboží dováženého po zemské cestě, zejména z Porýní. Dřevěný most na kamenných pilířích byl pořízen nákladem údajně 800 zlatých a prací poddaných z blízkého okolí právě v Radošově. Bohužel několikrát vyhořel, avšak vždy byl obnoven. Most byl znovu připomínán v roce 1576, 1639, nově postaven byl roku 1742, obnoven 1752 a opět 1756. V roce 1980 byla ukončena jeho velká oprava. Poslední požár v roce 1986 v několika hodinách však existenci unikátního mostu málem ukončil. V letech 1992 – 1993 Obec Kyselka vyhlásila pro obnovení této kulturní památky veřejnou sbírku, kde hlavní myšlenka této sbírky hlásala, že ten, kdo přispěje byť jen jednou symbolickou korunou, dokáže, že umí obdivovat, ctít, a pochopit význam tradic a dochovat historické dědictví. Na tomto účtu se během deseti let nastřádala částka v řádu desetitisících.
V letech 2000 – 2001 obec Kyselka zahájila z vlastních prostředků a prostředků sbírky přípravné projektové práce na Obnově historického dřevěného Radošovského mostu. Následně se podařilo získat i částečné dotace pro tento účel, byla zpracována projektová dokumentace a dne 24.4.2001 bylo zdejším stavebním úřadem vydáno stavební povolení, dne 9.července 2001 byl položen základní kámen obnovy Radošovského mostu. 17. října 2003 byl most opět otevřen. V roce 2004 se stal most „Stavbou roku Karlovarského kraje“.
