Na obou stranách nedaleké státní hranice jsou výborně značené turistické stezky, které umožňují nekonečné procházky po horských hřebenech. Rodiny s dětmi ocení možnost projížděk historickými železnicemi na německé straně Krušných hor.

Možnosti pro pěší turistiku: Mezi doporučované trasy patří např.:

bozidarska-raseliniste-big

Za krásou božídarských rašelinišť – Božídarské rašeliniště je národní přírodní rezervace v okresu Karlovy Vary, největší rozlohou v Krušných horách. Leží západně od města Boží Dar v nadmořské výšce 940 až 1115 metrů. Těžba rašeliny zde probíhala až do druhé světové války.bozidarska-raseliniste-stezka-big
Ochrana tohoto přírodního území byla vyhlášena roku 1965 na rozloze 929,5 hektaru; chrání vrchovištní rašeliniště se smrčinami, klečí, porosty borovice blatky, břízy trpasličí, vřesovišti a loukami. Roste zde pro rašeliniště charakteristická masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá. Od roku 1977 územím prochází naučná stezka s délkou 3,2 km a dvanácti zastávkami. Nejvyšším bodem chráněného území je výrazný vrch Božídarský špičák. Na severním okraji rezervace odbočuje z potoka Černá 13 kilometrů dlouhý vodní kanál Blatenský vodní příkop z roku 1540, který byl nedávno obnoven za účelem odvádění povrchových vod stékajících z rašeliniště, jejichž kyselé složení by nepříznivě ovlivňovalo potok sloužící jako zdroj pitné vody. Podél potoka se nacházejí tzv. sejpy – hromady hlušiny zbylé po rýžování cínové rudy. Na nich rostou specifické druhy rostlin – mj. vřes a vzácný kociánek dvoudomý.

Naučná stezka Blatenský příkop – Blatenský příkop je v Krušných horách ojedinělý vodní kanál vybudovaný v letech 1540-44 (1554) těžařskými společnostmi z Horní Blatné, aby přiváděl vodu blatensky-prikop-bigk důlním dílům vzdáleným od přirozených vodních toků s dostatečným průtokem. Hlavním stavitelem kanálu byl Stephan Lenk. Kanál se odpojuje od toku říčky Černá přibližně dva kilometry západně od Božího Daru. Jeho délka činí 12 kilometrů, šířka dosahuje až dva metry, ale většinou je podstatně užší. Stěny příkopu byly povětšinou vydřeveny. Aby nedocházelo ke znečišťování a zanášení kanálu, byly po jeho stranách navršeny až dvoumetrové náspy osázené stromy. V 19. století po ukončení těžby příkop pomalu zarůstal, po roce 1945 došlo k rychlému chátrání. V roce 2001 proběhla rekonstrukce Blatenského příkopu, na níž navázala pravidelná každoroční údržba. V současnosti je kanál významnou chráněnou technickou památkou. Podél Blatenského příkopu je vedena stejnojmenná naučná stezka.

haunstejn-bigHorní hrad Haunštejn – Strážní hrad Hauenštejn (Horní hrad), patrně královského založení z půlky 13. století. Velkoryse rozšířen a upraven v neogotickém slohu v průběhu 19. století rodem Buquoyů. Dnes postupně se obnovující regionální kulturní centrum s řadou budoucích možností netradičně stráveného volného času. Areál hradu je přístupný veřejnosti a pravidelně zde probíhá i kulturní program.

Jáchymovské peklo – V oblasti Jáchymov a Horního Slavkova bylo v letech 1949 – 1953 zřízeno 18 vězeňských táborů. Velice rychle byly tyto tábory zaplněny vězni a nuceni k namáhavé vyčerpávající práci v podzemí. Sami vězni byli v řadě případů svými vězniteli utvrzováni v přesvědčení, že jsou pouze „muklové“ – muži určení k likvidaci. Považuje se za prokázané, že do roku 1961 poznalo bědný život v táborech kolem 65 000 lidí. Za necelých 15 let těžby zde bylo vytěženo na 7 940 tun uranu a vyraženo 1 102,9 km chodeb. Délka stezky je zhruba 8,5 km. Vede po žluté značce běžného turistického značení. Na stezku se lze napojit z Jáchymova, od Abertamské křižovatky (po cestě směrem na Mariánskou), rekreačního střediska Eduard, od Barbory (lesní cestou sejít do údolí Eliášského potoka), z Mariánské (proti proudu Eliášského potoka). Na každém zastavení této stezky je informační tabule. Tento pěší výlet lze spojit s návštěvou Královské mincovny (nedaleko kostela sv. Jáchyma), kde je stálá expozice na téma “Pracovní tábory na Jáchymovsku”.

klinovec-bigHora Klínovec – 1 244 metrů nad mořem, nejvyšší vrchol Krušných hor. Na vrcholové plošině se nachází v současnosti uzavřený hotel s 24 metrů vysokou rozhlednou a telekomunikační věž vysoká 80 metrů. Z Jáchymova vede k vrcholu lanovka. Rozhledna i hotel jsou nejstaršími a nejvýše položenými budovami v Krušných horách. Severní svahy hory jsou oblíbeným lyžařským střediskem.

Rozhledna na Klínovci – Rozhledna na Klínovci (1244 m) je nejvýš položenou rozhlednou Krušných hor. Je to 24 metrů vysoká osmiboká věž, která spatřila světlo světa roku 1884. Historie dalekých výhledů z Klínovce je však mnohem delší.

Hraniční přechod Oberwisethal, Fichtelberg

mrtvy-rybnik-bigMrtvý rybník – leží uprostřed lesů přibližně tři kilometry severovýchodně od Hřebečné. Podle tmavého zbarvení vody způsobeného okolní rašelinou bývá někdy též nazýván Černý rybník. Dílo vzniklo v 16. století pro potřeby okolních dolů. Dnes je po jeho hrázi vedena červená turistická značka a též trasa zimní krušnohorské lyžařské magistrály.

Vysoký kámen – přírodní památka Vysoký kámen se nachází nedaleko státní hranice s Německem na západ od obce Kostelní. Přírodní památku najdeme na stejnojmenném vrcholku Vysoký kámen (773 m n. m.), jež se zvedá v oblasti přírodního parku Leopoldovy Hamry. Přírodní památka byla vyhlášená v roce 1964 a zaujímá rozlohu 2,75 ha. Přírodní památku tvoří významný skalní křemencový útvar, jež se prudce zvedá z náhorní plošiny a nad okolními lesy. Na skále je upravená vyhlídková plošina s krásným výhledem na Slavkovský les, Český les, Smrčiny, západní Krušné hory a také do Německa.

vlci-jamy-bigSkály na strašidlech – skalní oblast nacházející se pod vrcholem horského hřbetu Na Strašidlech u obce Horní Blatná v Krušných horách. Lezení zde není omezeno, i když je část území chráněnou přírodní památkou Vlčí jámy. Stěny jsou vysoké od 6-25 metrů. Leze se po plotnách, spárách a jsou tu i sokolíci, kouty, komíny i krátká hřebenovka. Obtížnost cest:1-7.

Rotavské varhany – tato státem chráněná přírodní památka je turisty hojně navštěvovaná a lze bez nadsázky říci, že se stala symbolem Rotavy. Je dostupná z vlakové zastávky Rotava po zelené turistické značce (8 km), která prochází přes sídliště v horní Rotavě. Zde můžete také využít autobusové spojení z Kraslic nebo ze Sokolova. Zelené značení dále pokračuje na rozcestí pod turistickou základnou Sluníčko. Zde odbočíme po žluté, jejíž vrcholová odbočka končí před čedičovými Varhanami. Varhany jsou součástí třetihorního vulkanického pásma, které protíná severozápadní Čechy od severního Bavorska do Polska. Ačkoliv v této zóně najdeme desítky příkladů sloupcovité odlučnosti čediče, zvláště v oblasti Doupovských hor a Českého středohoří, jenom málokterý je tak krásný a zakomponovaný do malebné přírody jako právě rotavské Varhany.

ledova-jama-bigledova-jama-01-bigVlčí jámy – (někdy též nazývané Ledové jámy) se nacházejí na jihozápadním úbočí Blatenského vrchu a lze je navštívit v rámci trasy naučné stezky z Horní Blatné na Blatenský vrch. Jedná se o zajímavou chráněnou přírodně-technickou památku, která je pozůstatkem středověké důlní činnosti.
Vlčí jáma je dlouhá zhruba 120 metrů, široká přibližně 14 metrů a současná hloubka dosahuje 25 metrů. Vznikla zřícením stropů dolu Wofgang, který byl jedním z největších v oblasti. Blíže k Blatenskému vrchu se nachází Ledová jáma, pozůstatek dolu Jiří. Jedná se o velmi úzkou štěrbinu (místy méně než jeden metr!), na jejímž dně se v hloubce přibližně 15 metrů udržuje po celý rok tzv. jeskynní led. Do Ledové jámy je možné na vlastní nebezpečí sestoupit po kamenném schodišti, ale je nutné dávat velký pozor na kluzké schody a padající kameny!

bozi-dar-bigBožídarský Špičák – je výrazná hora, nacházející se na náhorní planině Krušných hor, 3 km jihozápadně od nejvýše položeného města Česka Božího Daru, uprostřed Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. S nadmořskou výškou 1 115 metrů jde o druhou nejvyšší horu české části Krušných hor. Vrchol je zalesněný převážně smrkovými porosty, s místy vtroušenými listnáči.

Krušnohorská salaš Rýžovna – na místě bývalého Lenhartova hostince stojí přímo na křižovatce zbrusu nový stylový objekt – horská salaš Rýžovna. Uvnitř kamenné budovy naleznete restauraci, penzion a výrobnu sýrů. Sýry zde vyrábí z kravského mléka a v době dojení ovcí (květen – září) i z mléka ovčího a to v BIO kvalitě. Některé sýry můžete ochutnat přímo v restauraci, buď ve formě sýrových talířů, nebo jako součást dalších pokrmů. Většinu zdejší produkce si můžete koupit v malém obchůdku hned vedle restaurace.

Přebuz – v obci Přebuz už od 12. a 13. století lidé dolovali cínovou rudu a hornická činnost výrazně změnila ráz krajiny. Těžba zde skončila vlastně až v první polovině 20. století. Po válce přišel odsun, úbytek obyvatel a krajina se vlastně měnila znovu. Z rušného městečka se stala tichá obec obklopená pozůstatky po důlní činnosti – konkrétně zde najdete takzvané pinky. To jsou prohlubně v terénu, které vznikly zavalením vyrubaných podzemních prostor. V současné době má i díky tomu krajina kolem Přebuzi svou zvláštní poetiku, která láká malíře, fotografy i turisty. Prostě v okolí Přebuzi činnost člověka opravdu krajinu změnila. A to velice výrazně. Okolí obce je známé jako Přírodní park Přebuz. Do něho patří rezervace Velké a malé jeřábí jezero, Velký a malý močál a Přebuzské vřesoviště. Rezervace navíc pokračuje přes hranici do blízkého Německa, kde se nachází velice zajímavá vodní nádrž. Také ta kdysi sloužila jako vodní zdroj pro cínové doly. Dnes je Přebuz vyhledávaným rekreačním střediskem.

Přírodní rezervace SOOS – leží 6 km severovýchodně od Františkových lázní. Rezervace byla vyhlášena r. 1964 na ploše 221 ha, přístupná je jen část a to 1,2 km dlouhou podlážkovou naučnou stezkou s popisy a vysvětlivkami. Jedná se o rozlehlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid ohličitý v tzv. mofetách – bahenních sopkách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu. Dnes zde najdeme evropskou raritu – tzv. křemelinový štít – nahromaděnou křemelinu ze schránek jezerních řas rozsivek usazených na dně jezera. Je to „měsíční“ krajina rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste zde množství mokřadních a slanomilných rostlin.

jeziskova-cesta-bigJežíškova cesta – na trasu se vyráží z Božího Daru od Infocentra, kde dostanete instrukce a Ježíškův zápisníček, kam si děti budou zapisovat odpovědi na jednotlivé úkoly. Cesta má 13 zastávek, každá je věnovaná jedné z postaviček Ježíškova světa. K zastávkám se dostanete pomocí ukazatelů a poznáte je podle pěkných domečků, u kterých najdete vždy nějakou atrakci, úkol a hlavně Ježíška či jeho pomocníčky. Za splnění úkolů dostanou svišti drobné dárky. Jde o cestu, která je věnována hlavně dětem a je složena ze dvou okruhů, z malého (5600m) a velkého (12 900m).

Komorní hůrka – patří k nejmladším sopkám Českého masivu. Vznikla na rozhraní třetihor a čtvrtohor ve třetí a konečné vulkanické fázi svrchního pleistocenu (Würmu) před 115 000 – 15 000 lety a její dozvuky lze datovat ještě v holocenu, tedy před méně než 10 000 lety. Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Vrchol Komorní Hůrky dnes dosahuje výšky 503 m n. m.

Doubí-Svatošské skály – chráněný přírodní výtvor vzniklý v Karlovarském žulovém masívu působením řeky Ohře s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů. Pozoruhodné skalní útvary byly vytvořeny postupným zvětráváním a odnosem granitových bloků, činností řeky i erozivním působením mrazu. Svými tvary připomínají svatební procesí a podle toho jsou i pojmenovány – například Ženich, Nevěsta, Muzikanti, Svědci. Bizarní tvary žuly byly roku 1933 vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem, nyní národní přírodní památka. Zaujímají rozlohou 2 ha a jsou v nadmořské výšce 380 – 440m. Toto místo také inspirovalo řadu umělců (J. W. Goethe, V. Mrštík, H.Marschner, aj.). V širokém okolí je krásná kopcovitá krajina, která se stává cílem turistů, cyklistů, vodáků a samozřejmě lezců. Územím prochází naučná stezka Doubí – Svatošské skály.

Kladská – naučná stezka Kladská se nachází u osady Kladská, asi 7 km severozápadně od Mariánských Lázní. Trasa je okružní, měří asi 2 km. Návštěvník na 14 zastávkách seznámí s historií, flórou a faunou Slavkovského lesa (CHKO Slavkovský les byla vyhlášena roku 1974), se vznikem vrchovišť, s lesem, jeho funkcí a obhospodařováním. Naučná stezka Kladská vznikla už v roce 1977, to vedla jen okolo Kladského rybníka k silnici, v červnu 2010 byla prodloužena a vede i kolem rašeliništních jezírek za silnicí. Stezka začíná i končí u parkoviště v osadě Kladská a můžeme ji projít libovolným směrem, panel s mapkou stezky se nachází za pískovým doskočištěm.

A mnoho dalších turistických tras, které máte včetně turistických map s uvedením náročnosti a počtu kilometrů k dispozici na recepci hotelu Arnica.

Výlety

Město Chomutov s Eurosafari – přírodní areál, který by měl zmírňovat negativní účinky zdejší pánevní oblasti, byl založen v r. 1975 na místě bývalého lesního divadla, dubového lesa a starých ovocných sadů. Park navazuje na Kamencové jezero a rekreační Otvické rybníky a svým okrajem se dotýká chomutovských sídlišť Březenecká a Kamenná. Motorizovaní návštěvníci mají k dispozici několik prostorných parkovišť s návazností na dálkovou komunikaci Most – Karlovy Vary. Park chová více než 600 zvířat evropského kontinentu a původní plemena hospodářských zvířat celkem ve 130 druzích. K nejzajímavějším patří např. tuleni, losi, sajgy, pižmoni, medvědi, rosomáci, vlci ale i hadi a ptáci. Zvláštností je jediná evropská opice makak magot.

V centrální části najdete výběh největšího zde chovaného zvířete – zubra evropského, mezi plnokrevnými a bělokrevnými plemeny koní jsou zastoupeny i tarpani, fjordové a pony shettlendští. Součástí zooparku jsou i rybníky, které se staly domovem vodních buvolů, bobrů, kormoránů, pelikánů a plameňáků. Dětem slouží kontaktní zoo a dětské hřiště, v nabídce je i možnost jízdy na ponících. Nevšední zážitky Vám přinese cesta terénní soupravou, využít můžete i nočních projížděk s neopakovatelnou atmosférou. Ke všem výběhům vedou bezbariérové přístupy. Součástí expozic je i statek s původními plemeny domácích zvířat a sbírkou starých zemědělských strojů. Tragické zásahy člověka do přírody dokumentuje sochařsky ztvárněný hřbitov vyhubených zvířat. Botanickou raritou je Kaštanka – nejseverněji položený sad jedlých kaštanů v Evropě.

Projížďky na saních a skútru Blatno – zažijte romantickou vyjížďku na saních tažených koňmi a adrenalinovou jízdu na sněžném skútru.

parni-vlak-bigÚzkokolejný parní vlak – Z nádraží v Oberrittersgrün jezdí výletní úzkokolejný výletní vláček po 600 metrů dlouhé trati až do údolí Pöhlbachu, kde se otočí a vrací se zpět. Jízdní řád není třeba, vláček jezdí ve čtvrthodinových intervalech od úterý do neděle.

V podzimních měsících – v období babího léta, kdy bývá na horách nejkrásnější počasí, doporučujeme návštěvu za sběrem hub.